Anežka Řepík z Designu pro všechny: Přístupný design je konkurenční výhoda v byznysu

Anežka Řepík je specialistka na design thinking, která je součástí Zlín Design Weeku a nedávno spoluzaložila projekt Design pro všechny, který se zabývá tématy přístupnosti a tím, jak navrhovat produkty a služby pro nejširší možné publikum. S Anežkou jsme si povídali o univerzálním designu, nezvládnutých webech zdravotnických institucí, skandinávském vzoru nebo třeba o nutnosti mezioborové spolupráce.

Projekt design pro všechny se zabývá univerzálním designem, přístupností. Soustředí se na to, aby svět kolem nás, věci a služby, které každodenně používáme, byly použitelnější a přístupnější. Uvažovali jste takto i při vytváření svého nového webu?

Určitě. Chtěli jsme, aby web splňoval základní požadavky přístupnosti, bylo to jedno z kritérií výběrového řízení, které jsme dělali. Sami jsme se v průběhu tvorby webu o přístupnosti učili. Nejen na webové úrovni, ale i té obsahové, komunikační. Většinou si tématu přístupnosti všimneme až ve chvíli, když nám někde chybí. Museli jsme hodně přemýšlet nad zdánlivě jednoduchými věcmi. Jak komunikovat, jak používat jazyk, nad detaily jako alternativní popisky nebo dobře pojmenovávat tlačítka. Je důležité být důsledný, protože když tomu tak není, tak pro někoho bude web obtížně čitelný a bude to akorát zmatek. Náš web určitě není dokonalý, ale snažili jsme se nad jeho přístupností přemýšlet v kontextu tématu univerzálního, tedy přístupného designu. Abychom se tématu, které sami hlásáme, alespoň přiblížili.

Zmínila jsi základní požadavky přístupnosti. Které to za tebe jsou?

Jednou ze základních byla čitelnost nebo aby web fungoval i při použití odečítače obrazovky. Například správné kontrasty písma jsou v tomto směru důležité, ty řešila grafička z našeho týmu. Vy jste se postarali o technickou stránku a její detaily, díky tomu mohou nevidomí například procházet web pomocí klávesy tabulátoru. Sématiku jsme si zase vzali na starost my, zabývali jsme se v tomto směru hlavně správnou strukturu textů, jako různými typy nadpisů, alternativními popisky obrázků apod. Nahrávali jsme tak třeba právě zmíněným odečítačům obrazovek. Přístupnost nezajišťuje jen jeden člověk, ale objevuje se v práci různých rolí. Z pohledu použitelnosti jsme kladli důraz i na poměrně velkou modularitu při výrobě webu, protože jsme chtěli mít možnost jej rozšiřovat. Zároveň jsme věděli, že budeme mít postupně víc obsahu, a v tomto ohledu pro nás byla důležitá samostatnost a pohodlnost v jeho správě - abychom například při předání agendy na další lidi nemuseli řešit, že je pro ně složité web ovládat, což by mohlo mít za následek vznik obsahu s chybami.

Vybavíš si nějaký web, který dle tebe vyloženě nesplňuje podmínky univerzálního designu?

Takových je spousta. I když já nejsem asi nejpovolanější osoba, abych ostatní weby hodnotila. Experti na webovou přístupnost jako Radek Pavlíček nebo Ondřej Pohl by měli jistě lepší příklady. Mě napadají obecně weby, které jsou staré a dlouho neaktualizované, vznikly třeba už v devadesátkách či na přelomu milénia. Mají často šílený vizuální design, jsou nepřehledné, přeplněné, postrádají mobilní verze... Některé weby zas naplňují přístupnost pouze povrchně, jen aby splňovaly legislativní minimum. Přitom webová přístupnost není užitečná jen pro někoho, kdo má trvalý hendikep. Ocení ho i lidé s dočasným znevýhodněním, může jít o někoho po operaci, ve stresu a podobně. Například weby obcí či měst by měly splňovat podmínky přístupnosti maximálně, protože nabízí služby občanům, daňovým poplatníkům a slouží všem. 

Oblast zdravotnictví je v tomto ohledu taky dost specifická. Někdy může být člověk rád, když daná instituce či lékař web s aktuálními informacemi vůbec má. Nedávno jsem jela do Thomayerovy nemocnice a snažila jsem se předtím zjistit, jestli a jak se tam může parkovat, což šlo dost obtížně, i když web vypadá vcelku moderně. Pomohlo mi nakonec dobré googlení. Kontrast informací na webu s reálnou situací se ukázal být další překážkou. Kvůli němu jsem nebyla připravena na situaci placení za parkování - protože automat nebral moc velké bankovky ani kovové mince. Jsou to drobnosti, ale jsou to přesně ty věci, které přidávají do už tak dost nepříjemné situace další úroveň stresu, frustrace a naštvání. Zkrátka člověku jde v tu chvíli o zdraví a ještě má u toho potíže s parkováním.

Jeden z cílů designu pro všechny je prostřednictvím Konference Design a Marketing ukázat benefity univerzálního designu pro uživatele i pro byznys. O jaké výhody se konkrétně jedná?

Univerzální design pomáhá firmám rozšířit jejich cílové skupiny. Uživatelé se specifickými potřebami se tak pro ně stávají potenciálními zákazníky a někdy mohou firmy díky zlepšení přístupnosti jejich produktů přilákat i skupiny, se kterými původně nepočítaly. Příkladem je třeba firma OXO, která vyrábí náčiní do kuchyně. Rozhodli se zaměřit na osoby s artritidou a navrhli škrabky na brambory, které se jim dobře používají, protože mají širší úchop. Je to ideální nástroj pro všechny, kdo trpí ztuhlostí rukou, lehkým třesem nebo absencí citlivosti. Původně byl produkt zaměřený na tuto vcelku marginální skupinu, ale dobře se používá i dětem. Tímto přístupem si firmy také vytváří loajální zákazníky, protože ti jsou díky odstraňování překážek spokojenější a ví, že u této konkrétní značky naleznou funkční věci. Nemají pak důvod odcházet jinam. Kromě rozšíření cílové skupiny vede univerzální design i k vyšší spokojenosti, potažmo loajalitě a budování dlouhodobého pozitivního vztahu se značkou. Je to pak velmi dobrá konkurenční výhoda.

Je to vlastně takové CSR zadarmo.

V podstatě ano. Místo, aby se firmy věnovaly „dobro aktivitám“ odděleně, mohou principy univerzálního designu a „dobro přístupu“ začlenit přímo do svého hlavního byznysu. Ono se jim to totiž vyplácí dlouhodobě. V sedmdesátých letech takto vznikl design rostoucí židličky pro děti od značky Stokke. Tento design se víc než padesát let nezměnil. Židlička je velmi oblíbená a stále se prodává, a ani při prodeji ze druhé a třetí ruky jí cena příliš neklesá. To mi přijde z byznysového pohledu velmi promyšlené.

Ve případových studiích na vašem webu vycházíte hodně ze skandinávského, potažmo norského prostředí. Řešíte v nich veřejný prostor, dopravu, nebo i vizuální identity. Je podle tebe Skandinávie v tomto směru vzorem? Proč tomu tak je?

Skandinávie nám může být určitě velkým vzorem, zejména v tom, jak přistupuje k designu komplexně a širokospektrálně - tím myslím, že designem není myšlený jen produktový design nebo grafika, ale třeba i služby nebo procesy. Zároveň je design dlouhodobou investicí. Velkou roli v přístupu k problémům a jejich řešením hraje i mezioborová spolupráce. Na problému, který se zrovna řeší, se vždy intenzivně spolupracuje napříč různými sektory, například městské části, investoři, architekti a občané často komunikují a sdílejí své know-how. V Oslu takto investovali do nové vizuální identity. Místo rychlého zavedení nového designu všude najednou, nový vizuální styl integrují postupně, jakmile je potřeba vytvořit nový plakát nebo webové stránky pro určitou instituci či akci. Tento postupný přístup zajišťuje, že všichni, kteří s novým designem pracují, se ho učí efektivně využívat a zohledňuje to i omezené zdroje některých menších institucí.

Jsi součástí zlínského design weeku. Jak je tento projekt propojen s Designem pro všechny? Co nového se chystá a jaký bude další ročník?

V posledních dvou letech byl hlavním tématem Zlín Design Weeku právě univerzální design. Toto víceleté pokrytí jednoho tématu nám dovolilo jít s tématem více do hloubky a lépe ho dostat mezi lidi. Letos proběhla na téma univerzálního designu konference pro designéry a marketéry i workshopy s cílem předat know-how regionu. Mezi speakery se objevil například průmyslový designér a norský kandidát na astronauta Nima Shahinian s přednáškou o zpřístupňování kosmu a vesmírném programu NextStep. Workshopy byly zaměřené na digitální webovou přístupnost, další se zaměřoval na přístupný turismus. Zapojovali jsme místní aktéry, jako jsou informační turistická centra, galerie a další, aby pochopili význam a důležitost přístupného designu v praxi. Řešilo se například, jak může načasování autobusů negativně ovlivnit návštěvnost komentovaných prohlídek, protože se návštěvníci na místo dostanou nevědomky pozdě, či jak může být obtížné dostat se na určitá místa kvůli terénu. Chtěli jsme, aby si uvědomili, že dílčí věci tvoří dohromady jednu návštěvnickou zkušenost a záleží tedy i na poměrně drobných detailech. Cílem těchto aktivit v rámci Zlín Design Weeku bylo inspirovat a ukázat, jak přenášet teoretické poznatky do praxe. Mnohdy je totiž těžké zavést změny v organizacích, které nemusí být změnám úplně otevřené. Proto jsme chtěli účastníkům předat konkrétní návody a argumenty, jak mohou změny prosazovat ve svých organizacích. O to se koneckonců snaží právě i web Design pro všechny, který vznikl s vaší pomocí. Nabízí případové studie, inspiraci i seznam odborníků, na které se mohou instituce a týmy obrátit, když se téma přístupnosti rozhodnou řešit.

Co tě na solidpixels a práci s ním baví nejvíc?

Určitě ta maximální samostatnost v administraci webu, intuitivnost, snadná orientace. Vybrali jsme si vás mimo jiné i pro vaši zkušenost s přístupností. Projekt vznikal za podpory Fondů EHP, tudíž bylo potřeba splnit řadu dalších oficiálních podmínek výběrového řízení.

Jak jste vnímali proces tvorby webu? Bylo něco, co vás překvapilo?

Proces byl velmi plynulý. Na začátku jsme si stanovili jasné termíny a bylo příjemné vidět, jak rychle a efektivně jste pracovali. Vlastně mě docela překvapilo, že z vaší strany byly věci hotové tak rychle, že jsme byli my těmi, na které se čeká. To jsem nečekala. Ocenili jsme také rychlou a přímou komunikaci, která nebyla zbytečně formální, ale zároveň velice profesionální, hledali jste nejlepší řešení pro naše požadavky a vycházeli nám vstříc.

Univerzální design je se solidpixels zaručen, ať už si web postavíte sami, nebo nás požádáte o pomoc. Tak jen do toho!